Agentura September 

Jsou-li dva, může se zrodit láska. Vstoupí-li mezi ně třetí, vznikne drama. Vážné nebo směšné, často obojí, střídavě i současně. Nejčastějším námětem měštácké komedie (od jejich výšin až po pokleslý „bulvár“) se stává manželská nevěra a nejčastějším situačním schématem trojúhelník v různých rafinovanějších kombinacích. Častým používáním se ovšem trojúhelník opotřeboval a jeho současným autorským uživatelům nezbývá než pracně hledat jeho dosud nevyčerpané možnosti. Italskému dramatikovi se v komedii Nebyla to Pá­tá, byla to Devátá (rozuměj: nikoli Beethovenova „Osudová“ symfonie, ale poslední „Devátá“ s Ódou na ra­dost) podařilo objevit možnost vskutku originální, ba přímo senzační.

Komedie je skvělá již svým námětem a dokonalá díky mistrným dialogům. Snad jen, že povážlivé řešení manželského trojúhelníku, kde humor se stává černým, rozhodně není pro diváky návodem k napodobení.